Soukromé výpisky z knihy – LFK

(transl. Jan Spousta 2021 nakl. Barrister and Principal 2021)

9. Zdá se že zlo je kolektivní, obdivované a považované za nezbytné předtím, než se stane osobním a zahanbujícím. (Ef 2 : 1-2 -1) zločiny způsobené naším způsobem života naše spoluúčast na kultuře je zločinná. 2) žít podle zásad světa – založeno na povrchní shodě o hodnotách, důstojnosti a úspěchu . 3) iluze a podvody – většina z nás je nedokáže prohlédnout.

11. Všichni jsme vinni hříchem toho druhého, nejen svým vlastním

Všichni jsme dobří dobrotou toho druhého, ne jen svojí

Můj život není jen o mně

14. Pravé já ukryté s Kristem v Bohu (koloským 3,3) je veškerá neopakovatelná jedinečnost, jaké jsme schopni, jakou kdy dokážeme unést.

16 V Ježíšově i Pavlově myšlení se hřích a zlo týkají především lidu jako celku, konsensu dané kultury, ne jenom osobním chováním.

21. sv. František z Assisi „Musíme trpělivě snášet že nejsme dobří (…) a že nás za dobré nepovažují.“

Chceme jen vypadat dobře v očích ostatních spíš než skutečně být.

25 Řím 8,21. Život – smrt – život naděje Božích dětí. Bláznovství kříže (1kor1,18)

Selhání a provinění jsou pro nás lidi nevyhnutelná. Jsem polapeni zákonu hříchu a smrti (řím8,2)Každý z nás je zosobněním konfliktu (řím7,17 a20) Lidská přirozenost.

29 jsem zapleteni do společnosti, sdílíme dilema. Mravní normy spíše prohlubují naši bezmoc a beznaděj. Systém hříchu (svět)

31. Myslet si, že dokážeme úplně odolat a vyhnout se zlu, znamená setrvat ve zlu jiného druhu.

33 nemůžeme dosáhnout autenticity nebo osvobození uvnitř hranic náboženství a kultury, pokud jsou to uzavřené a limitované systémy, protože ony fungují jen pro ty kdo se s nimi shodne.

Plevel i pšenice spolu růst – to může samozřejmě vést u svévolných, nevědomých a oportunistických lidí k morálnímu relativismu….Přesto bůh důvěřuje svobodě do té míry ža nám dovoluje hřešit.

37 jednotlivec je spíš obětí. Smyslem evangelia je zabránit lidem, aby se zapletli do systému hříchů a zachovat jim svobodu. Nebuďte obětí! Dosáhněte svobody tím, že svou lásku a věrnost převedete do pozitivního centra jímž je Kristus-.

40 Zákon může problém pojmenovat, nemůže ho žádným způsobem vyřešit.

43 Svět, tělo a ďábel jsou různé úkryty pro smrt a bezvědomí…. Úspěch zla závisí na dobrém maskování ( Lewis – rady zkušeného ďábla)

45Svět – neexistuje sociální skupina, která by byla kolektivně a nebo trvale nezištná.

47 Svět -Dohodnutý klam – 49 Upřímně nahlédnout co děláme – a tak přestaneme zapadat do dominantní skupiny

50 Tělo – Osobní hřích není prvotní příčinou zla, jako spíše důsledek hlubší lži či iluze

52 Ďábel = kolektivní zlo, povýšená na posvátné, romantizované a idealizované nutnosti, které jsou vítány, vyvyšovány a oslavována.

53 Ďábel -síly skryté uvnitř vzájemných dohod, které si každá kultura idealizuje pro své vlastní přežití

55 Každý jsme součástí něčeho co je samo o sobě bestie – tím nechci říci, že nedělají i mnoho dobrého- zlo však spočívá v jejich požadavku na úplnou oddanost.

57 přísahy – nepřísahejte (mat 5,35-34) se často skrývají za Boží vůle, nebo to říká církev nebo když nekonformitu považujeme za hřích.

58.Celkově mám za to, že Pavel a jeho škola učí, že hřích se projevuje jako sociální, kulturní nebo historické uvěznění, kulturní slepota nebo otroctví, spojené s osobní spoluúčastí na těchto iluzích

61 příčiny lidské zloby jsou mnohovrstevné, částečně nevědomé a ne vždy okamžitě zřejmé. (luk 23,34 nevědí co činí) Většina zla se páchá spíš následkem slepoty a nevědomosti než následkem zloby.

64 Ti kteří zostouzejí druhé promítají své vlastní obavy a selhání na ostatní… Tak se vytváří enklávy morálních vítězů – často změřených na nepodstatné problémy.

65 K útoku na zlo potřebujeme skutečnou moudrost a duchovní inteligenci

66 Kolektivní zlo lze překonat pouze kolektivním dobrem…(Marin Luther King, Amišové) Pouhé obrácení jednotlivců nepřispělo ke změně kultury (teroristé jsou často samotáři -lokalizovali zlo pouze na jednom místě)

68 Konzervativci se soustřeďují na individuální úroveň hříchu….Liberálové sice zpočátku odhalili zlo jako strukturální, ale…začali popírat osobní selhání – v rozporu s historií morálky….Ježíš odhalil past a iluzi – systém hříchu… byl zavražděn pod legitimitou náboženství a politiky…

71 Božím záměrem není vina a zahanbení jednotlivce, ale solidarita a univerzální odpovědnost za celek (1kor 12,26)

72 Potřebujeme přeprogramovat své extrémně individualistické myšlení

73 Ježíšovým sociálním programem je tiché odmítání zapojit se do téměř všech mocenských struktur nebo systémů vlády…jde o jednoduchý životní styl, který zabraňuje aby ho kooptovali právě ty struktury.

75 Ježíš se v praxi nesoustřeďoval na osobní tělesné hříchy zdaleka tolik jako na hříchy světa a ďábla….Ve skutečnosti vždy odpouští jednotlivcům … dnes lze nazvat nenásilný odpor…nebojoval proti systémům přímo, ale odmítl je podporovat nebo se v nich angažovat.(Amišové)

76 O zlu musíme mít nejprve dualisticky jasno, dříve než začneme nedualisticky reagovat – jinak skončíme u falešné morálky

79 neexistuje žádná morální výšina – jen napůl úspěšný boj samotný…Tikun olam (hebrejsky) neustálá oprava světa

80 Evangelium učí jak duchovně přežít a prospívat uprostřed fundamentální absurdity…. Identifikace a solidarita s těmi, kteří jsou ze systému vyloučeni, vytváří alternativní společenství.

81 žít zranitelný lidský život ve společné solidaritě s hříchem i spásou

81 Hřích je náš společný. ..Univerzální solidarita ne soukromá spása.. Neseme odpovědnost za všechny… Cílem je lidská solidarita nikoliv nadřazenost nebo dokonalost

82 Pavel je naprostým realistou v životě.. ukřižovaný Bůh se realitě podřídil…Podrobit se realitě je hodně obtížné…Realitu nelze změnit, ale můžeme si uvědomit náš podíl na ní…To je nesení kříže…Praví lékaři jsou ti kdo už byli před tím sami zraněni – ne ti co dokonale zvítězili…

84 Musíme opravovat ten kousek místa jako Marta, ale nemůžeme vkládat naději do dokonalého úspěchu…

84 Křesťanství je obrovský akt solidarity s celým stvořením

85 K dobru přispíváme přijetím a řešením nedokonalosti, ne hledáním soukromé dokonalosti. Má síla je v mé slabosti (2.kor 12,10)

85 Nemůžeme odstranit všechno zlo, zlo musíme také vydržet, protrpět a poučit se z něj

86 Boží plán na vítězství skrze prohru

87 Hřích , zlo a chaos, když jsou přijaty a odpuštěny jsou božský řád…Bůh raději udržuje vztah než aby byl v právu, vzdálený, nadřazený a oddělený

91 Duchovní jednota nepopírá rozmanitost, rozdíly a odlišnost, ale pojmenovává je a překonává láskou. To nás chrání před dualistickou samolibou spravedlností. Nauka trojici zachovává v celém vesmíru rozmanitost a zároveň jednotu.

95 Musíme nějakým způsobem milovat celou realitu, odpouštět jí, připouštět jí a tak ji činit posvátnou. Čím více dokážeme zahrnout a opustit, tím stoupáme výše na zralou úroveň vědomí. (posvátné vyhlášení (Fr. Revoluce) a posvátné popření (Císař Napoleon) a pak následuje posvátné smíření (neutralizace). To je jádrem slova víra. Posvátné smíření je nezávislá síla, Boží milost, Boží prozřetelnost, nebo u ateistů štěstí, náhoda a načasování.

97 Nejprve musíme najít dualistický rozdíl mezi dobrem a zlem a teprve pak se modlit a čekat za nedualistickou odpověď. (obvykle ta nepotěší ani jednu stranu a budete marginalizování jako neprůbojní – beránci mezi vlky)

• Zákon je dobrý ale omezený, ale víra lepší
• Náboženství je dobré, ale uzavřené – milost je lepší
• Hřích je zlý – ale často různě definovaný – skutečný hřích je skrytý v systému
• Ctnost je dobrá, ale často je narcismem – pouze Bůh je dobrý
• Realita je tragická, ale Ježíš souhlasil v ní žít a vše prožít
• Chaos a nový řád je Boží vykupitelský plán (vzkříšení)
• Nikdo úplně nevyhrává a v Božím objetí ani vyhrávat nepotřebuje. Nemusíme vyhrát celý závod, abychom vyhráli Boží milost
• Naslouchej, žízni a přijmi bezplatný a skvělý dar – tak vzniká Božské manželství