Stanislav Hlaváč

(Vydalo Europeana Pragensia 9- Historia Franciscana VI. Nakl. Filosofického ústavu Academie věd ČR)

Výpisky z článku:

Osobnost bratra Eliáše z Cortony představuje jeden z nejdiskutovanějších problémů z ranných františkánských dějin: (24)

V nejstarších svědectvích se s bratrem Eliášem setkáváme jako s člověkem, kterého spojoval důvěrný vztah s Františkem

Zcela protikladné svědectví nabízejí pozdější svědectví, v nichž figuruje jako poživačný ukrutník a zrádce řádu.

Postupně:

1217 Jej František z rozhodnutí generální kapituly jmenoval provinčním ministrem ve Svaté Zemi

1220 jej vyzval, aby se vrátil zpět do Itálie. (Eliášovým nástupcem se stal Lukáš z Apulie)

1221 František jmenoval Eliáše svým vikářem – tak se dostal do čela řádu…Eliáš působil jako mluvčí Františka a přijal důležité rozhodnutí ohledně misie na německé území…(26)

1224 se za Eliášova vikářství konala další misie a to do Anglie.

1225 vyzývá Eliáš bratry z konventu sv. Bartoloměje u Valenciennes, aby se přestěhovali dovnitř hradeb na darovaný pozemek…. Bratři odmítali něco vlastnit a nelíbila se jim věž… a tak je musel znovu vyzvat, aby poslechli jeho a papeže Honoria III… Odpor bratří se jeví jako pochopitelný, protože Eliášova výzva byla v rozporu s tehdejší řeholí.

Vedle administrativních úkolů byl Eliáš v době svého vikariátu zaměstnán i péčí o nemocného Františka, kterého často doprovázel… (27)

Skutečnost, že Eliáš plnil úkoly představeného řádu, a přitom ještě pečoval o Františka pravděpodobně přiměla Tomáše z Celana, aby napsal: že František Eliáše zvolil, aby mu byl matkou a zároveň ho ustanovil za Otce Bratřím. (28)

Pozitivní líčení Eliáše však stojí v protikladu vůči pozdějším františkánským svědectví, která vznikla po roce 1239

v roce 1227 nebyl Eliáš znovu zvolen na generální kapitule za vikáře… příčinou byl však nejspíše prostý fakt, že ve vedení působil již 6 let… časté změny v úřadech se zakládly na Františkově vůli , aby to tak bylo….(30)

1232 byl po uvolnění Jana Perentiho z úřadu znovu zvolen generální kapitulou Eliáš.

V té době však do světských řad získával řád vysoký počet členů i z prostředí vzdělaného kléru… řád už nebylo možné vzhledem k novým okolnostem spravovat jako dřív… Eliáš začal být kritizován za hojné přijímání laiků do řádu… Eliáš se však alespoň zasloužil i o rozvoj řádových studií (34)

Eliáš se ve svém úřadu generálního ministra věnuje své politické angažovanosti… 1236 se na něj obrátil o pomoc i císař Fridrich II.

Z pozice vzdělaného klerika je Eliáš i nadále kritizován za neužitečné přijímání laiků do řádu, protože je to neužitečné pro společenské poslání řádu (kazatelská činnost a udílení svátostí). Laici a klerici už nejsou v řádu rovnocenní…. Eliáš chtěl, aby si klerici prali své oděvy sami, kdežto oni k tomu využívali laické bratry.

Jádro kritiky Eliáše jako generálního ministra spočívá však v jeho autokratickém způsobu jakým řád vedl …centralistický a autokratický způsob vedení se čím dál více jevil jako nevhodný (bylo již mnoho provinčních ministrů, kteří byli kleriky)… Eliáš patrně pokračoval ve způsobu vedení, který se zakládal na vydávání jednotlivých nařízení… bez přihlédnutí k názoru provinčních ministrů a kustodů (35)

Pro prosazování svého programu napříč celým řádem využíval Eliáš vizitátory…Vizitátoři zasahovali do pravomoci provinčních ministrů, rušili jejich nařízení (36)

Nakonec byla vyslána delegace do Říma, aby papeže Řehoře IX informovala o Eliášových nevhodných praktikách… papež nakonec sám svolal generální kapitulu 1239… Eliášovým nástupce se stal kněz Albert z Pisy… proti Eliášovi však nebylo uplatněno žádné disciplinární řízení a byl pověřen výstavbou basiliky v Assisi.(38)

Zvrat nastal až v prosinci 1239, kdy se Eliáš uchýlil na dvůr Fridricha II… Ten se zastával Eliáše u papeže Řehoře IX… a to nakonec vysloužilo Eliášovi exkomunikaci z řádu…. Eliáš tedy sloužil císaři jako diplomat.

19.4.1253 před jeho smrtí udělil Eliášovi rozhřešení arcikněz Bencio, které jej usmířilo s řádem i církví. Místo jeho posledního odpočinku je kostel sv. Františka v Cortoně (kostel postavil Eliáš)

———–

Moje poznámka (Luboš Kolafa)

Už ve 13 století se ve františkánském řádu rychle měnily poměry spolu s rychlým růstem jeho členů. Výrazný nárůst nových členů z řad kněží změnil poměry sil mezi bratry laiky a bratry kněžími. Také vliv papežů a jejich využívání řádu ve prospěch církve, způsobil že řád začal mít jinou strukturu nežli za života sv. Františka. Tak to prostě automaticky chodí, když se z pár členů stane velká organizace v mnoha zemích.

Eliáš byl velký přítel a mluvčí sv. Františka z Assisi. To mu zajišťovalo postavení ve vedení řádu a velkou popularitu Jeho potíže však pramenily z pozdějšího způsobu vedení řádu. Eliáš nezměnil svůj autoritářský a centralistický způsob vedení (tento způsob vedení dostačoval za života sv. Františka). Řád významně rozrostl a byl jedním z největších a nejvlivnějších v křesťanských zemích a vyžadoval demokratičtější způsob vedení mnoha provincií v mnoha zemích spolu s přenecháním mnoha pravomocí na místních provinciálech.

• Zamýšlíme se nad tím, jak změnit vedení dnešního sekulárního řádu tak, aby byl řád perspektivní i pro nastupující novou generaci členů (i když je jich méně, nežli těch starších?)