Experience a version of this practice through video and sound.
Františkánští tvůrci míru Rosemary Lynchová a Alain Richard stanovili deset “přikázání” pro ty, kdo se snaží žít duchovním životem nenásilí. Nazvali je “Desatero spirituality nenásilí”:
Aktivní nenásilí nás vyzývá:
- K tomu, abychom se naučili rozpoznávat a respektovat “posvátné” v každém člověku, včetně nás samých, a v každém kousku stvoření. . . .
- Abychom hluboce přijali sami sebe, “to, kdo jsem”, se všemi svými dary a bohatstvím, se všemi svými omezeními, chybami, nedostatky a slabostmi, a uvědomili si, že jsem přijímán Bohem. . .
- Poznat, že to, co mi na druhém vadí, a možná se mi dokonce hnusí, pochází z mých potíží připustit si, že stejná skutečnost žije i ve mně . . . .
- Zříci se dualismu, mentality “my-oni” (manicheismu). Ta nás rozděluje na “dobré/špatné lidi” a umožňuje nám démonizovat protivníka. Je to kořen autoritářského a výlučného chování. Generuje rasismus a umožňuje konflikty a války.
- Postavit se strachu a vypořádat se s ním s odvahou, ale hlavně s láskou.
- Pochopit a přijmout, že nové stvoření, budování milovaného společenství, se vždy uskutečňuje s druhými. Nikdy se nejedná o “sólový čin”. . . .
- Vnímat sebe sama jako součást celého stvoření, k němuž pěstujeme vztah lásky, nikoliv panství, a pamatovat na to, že ničení naší planety je hluboce duchovní, nikoliv pouze vědecký či technologický problém. Jsme spolu jedno.
- Být připraveni trpět, možná i s radostí, pokud věříme, že to pomůže osvobodit božské v druhých. K tomu patří i přijetí našeho místa a okamžiku v dějinách s jeho traumatem, s jeho nejednoznačností.
- Být schopni oslavovat, radovat se, když byla Boží přítomnost přijata, a když nebyla, pomoci tuto skutečnost objevit a uznat.
- Zpomalit, být trpěliví, zasévat semínka lásky a odpuštění do vlastních srdcí a do srdcí lidí kolem nás. Pomalu budeme růst v lásce, soucitu a schopnosti odpouštět.
Napsat komentář