Hawkins – Objevení Boží přítomnosti – Vnitřní stezka

Každý člověk žije z víry, jen se liší v „co“….Ze schopnosti tvořit myšlenky vzniká schopnost komunikovat… Nakonec jsou kladeny existenční otázky…V průběhu věku se většina lidstva dobrala k vyššímu pochopení a smyslu…Objevovali se velcí mudrci, proroci a avatáři….Rozvinula se světová náboženství… Dodávala etický a morální základ pro právo, společenské chování a organizaci…Státy , které se považují za ateistické stejně i nadále fungují podle náboženských principů (lidská práva, rovnost, morálka, etika, zodpovědnost atd.)… všem náboženstvím byl společný koncept Božství či duchovní reality…Přibližně 5000 let před nástupem semitských náboženství se ve starověké indii objevují velcí mudrci Árjů. Zjevné pravdy popisují nelineárně (Buddha 563 př. N.l.) Učení Krista vysvětluje vztah mezi člověkem a Bohem. Monoteismus později vyzdvihnul Mohamed.

Tradiční náboženství vyžadují, aby se člověk učil (někdy i nazpaměť), zúčastňoval se pravidelně setkání, měl v komunitě funkci. Rozvinula se pravidla chování. Oddělili se věřící od nevěřících. Mnohdy se původní učení předávalo jen ústně a došlo k omylům….

Nicméně i tak mají tradiční náboženství velkou hodnotu, neboť dokázala dát do slov mystické osvícení širší skupině lidí.

Neduální učení

Koncepty a učení se pohybují až na úroveň lásky. Dále už je duchovní realita nevyslovitelná či mystická. Náročnost popisu a vysvětlení stavů mystiků spočívá v tom, že je rozum není schopen obsáhnout. Není získatelný myslí, intelektem. Důraz je kladen na vnitřní, prožitkové, subjektivní uvědomění a niterné potvrzení duchovní pravdy. Náboženství se více soustřeďuje na víru než na vnitřní uvědomění pravdy. Vnitřní stezka je cestou nepřetržitého bytí sama se sebou a životem ve světě, na rozdíl od náboženské praxe, která bývá značně rozškatulkovaná. Člověk si vybírá pozitivní alternativy sám, bez potřeby zákazů a příkazů, které vedly do studu, strachu a viny… všechny prožitky mají stejnou hodnoty a jsou vnitřně uspokojující, takže mizí nekonečné střídání příjemného a nepříjemného… Jde o vnitřní práci poznat sebe sama. Proč se tak cítím? Jaký ve mne převládá postoj? Nemá cenu žít život, který nezkoumáme. Sebezkoumání dává do souvislosti vnitřní prožitky sebe, druhých a božství. Jde o to odhalit realitu „Já“