(Vydalo Europeana Pragensia 9– Historia Franciscana VI. Nakl. Filosofického ústavu Academie věd ČR)

Výpisky z odborného článku Ctirada V. Pospíšila

Řadu let obchází západním světem „strašidlo radikálního islámu“…. Jedni podtrhují pomáhat všem…Naproti tomu jiní vyslovují vážné obavy…Je zřejmé, že nositelé jedné i druhé názorové orientace mají svůj nemalý kus pravdy. (str11)

Máme-li porozumět Františkovu postoji je nezbytné připomenout dobový kontext…. Na výčitku kardinála Hugoliniho, proč posílá František své bratry do vzdálených zemí, František odpověděl: (str12)

(str 13) „Bůh vyvolil a poslal tyto bratry kvůli duchovnímu prospěchu a spáse duší do celého světa. Tito bratři budou přijati nejen v křesťanských zemích, ale také v zemích obývaných nevěřícími.“

František chce důsledně aplikovat evangelium a uskutečňovat Kristova slova…

Je nutno připomenout pět sv. františkánů zabitých 16.1.1220 v Maroku. Jejich  podnik představoval jeden z prvních pokusů středověkého křesťanstva předložit evangelium muslimům… čím o více než sedm století dříve vyjadřovali to, co nacházíme v Dokumentech II. Vat. Koncilu (pozn. ⁶: Církev se dívá s úctou také na muslimy… (str 13)

Svědectví o postoji prvních františkánů vůči Islámu je 16. hlava Nepotvrzené řehole: „Bratři kteří půjdou mezi nevěřící budou působit dvojím způsobem… Nebudou začínat hádky nebo spory…podřídí se každému lidskému zřízení a vyznají, že jsou křesťané… Pokud poznají, že je to Boží vůle, budou hlásat Boží slovo.. (N.ř. hl 16)“

Ani slovo o násilí, donucování, přemáhání na bitevním poli…

Františkovo setkání s muslimy…. Dva výklady: …1) František chtěl dosáhnout mučednictví…2)František chtěl obdržet výjimku z poplatků od Al-Kamila za návštěvu Svatých míst. František žádal o právo, aby on a jeho bratři mohli svobodně navštěvovat Svatou zemi a místa působení Ježíše Krista. Vyhnul se přitom všemu co by mohlo muslimy popuzovat… nemluvil nikdy o islámu a muslimech negativně, nikdy je nedémonizoval…(15)

Co z toho vyplývá?  Nositel františkánské spirituality nesmí podléhat laciné euforii, že by mohlo jít o cestu pro všechny. Šlo jen o dohodu dvou mužů… (František by se nikdy s muslimy např. nemodlil – modlitba je určité vyznání víry…přístupovou cestu muslimů k Alláhovi naše pojetí víry vylučuje… Neměl by se však také ztotožnit s extrémními názory…stavět na první místo evangelium a zvěst o Kristově pokoji… (16)

(Dále zpracováno na základě knihy Základy Tauhídu – knihy pro české konvertity k islámu)

 Základ ní odlišnost mezi (muslimským) jednoosobovým monoteismem a naší vírou v Trojjediného ke inklinace radikálního islámu k totalitě, neschopnosti respektu k názorové a náboženské alternitě, neochota vnímat to pozitivní na ostatních, z čehož vyplývá praktická uzavřenost k vedení upřímného dialogu s křesťany a judaisty. (22)

Máme mít z islámu strach? Z bezpečnostního zřetele je ostražitost jistě plně na místě. Z hlediska síly ideálu a myšlení k obavám není důvod, protože ten kdo musí sám sebe utvrzovat ve vlastním přesvědčení za cenu překrucování pravdy…ve skutečnosti projevuje strach…(22)

Charitativní pomoc skutečně potřebným vyznavačům islámu může měnit jejich vnímání křesťanů…mysl nositele františkánské spirituality by se měla s porozuměním otvírat jak k potřebným vyhnancům, tak těm jejichž mysl je naplněna obavami. Přinášet Kristův pokoj všem není zadarmo, cennou odměnou za to vše je i Kristův kříž.